VIDEO: Na Liptove vyčíňa hluchý medveď

LIPTOVSKÝ MIKULÁŠ, 07.10.2009., 18:50 | TV Markíza

Nemá žiadny pud sebazáchovy, nebojí sa ľudí a môže byť nebezpečný.

 

Hluchého maca nakrútili lesníci. (Foto: TV Markíza)

 

Je hladný a zrejme dobre nepočuje, no poriadne naháňa strach ľudom na Liptove. Reč je o vychudnutom medveďovi, ktorý na smrť vystrašil tamojšie lesné robotníčky. Kým ženy ošetrovali stromčeky, on ich sledoval a nakoniec im ukradol batoh s jedlom, dokladmi, ale aj kľúčmi od auta. Podľa odborníkov ide o medveďa s abnormálnym správaním a zrejme ho budú musieť zastreliť. Môže byť totiž nebezpečný.

 

Zrejme ho čaká guľka. (Foto: TV Markíza)

 

Video

Na Liptove sa potuluje medveď s abnormálnym správaním

 

 

 

Útok rysa v národním parku ochranáři přírody vyloučili, malé srnče strhl pes

Děčínský deník 31.10.2009
Děčínsko
ILONA ROSENKRANCOVÁ

Volně pobíhající psi jsou pro lesní zvěř nebezpeční, především v blízkosti obcí

Hřensko/ Nikoliv rys, ale toulavý či zaběhnutý pes, zabil srnče, které našli turisté v Divoké soutěsce poblíž cesty v Národním parku České Švýcarsko.
„Útoku psa nasvědčuje především překousnutý zadní běh a prokousané hrdlo zvířete,” řekl mluvčí Správy Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov. Psa ale nikdo nechytil a ani ho neviděl.

Ochránci přírody v národním parku evidují asi deset případů ročně, kdy volně pobíhající pes napadne lesní zvěř. Salov ale soudí, že je to jen špička ledovce. „Hodně případů totiž vůbec neobjevíme. Mrtvá zvířata zůstanou v mlází nebo smrčinách a tam je nikdo nenajde. Později objevíme třeba už jen lebku zvířete, ale důvod smrti už nezjistíme,” vysvětlil Tomáš Salov. Mrtvoly zvířat se velmi často objevují hlavně v blízkosti obcí. Myslivci i ochránci přírody soudí, že je mají na svědomí právě volně pobíhající psi. Zejména středně velcí a velcí psi, mohou zvěř žijící ve volné žijící přírodě vážně ohrozit. „Mohou způsobit buď okamžitou, nebo také pomalou a bolestivou smrt. Často nemusí dojít ani k přímému fyzickému kontaktu a příčinou úhynu zvěře může skutečnost, že ji pes jen hnal,” uvedl Salov.

Kvůli nebezpečí, které pro lesní zvěř znamenají volně pobíhající psi, platí v první a druhé zóně Národního parku České Švýcarsko pro jejich majitele pravidlo vodit je na vodítku. I jinak klidní psi mají totiž lovecké pudy, kvůli nimž se stanou neovladatelnými. Lidem, kteří nechají svého psa volně pobíhat po lese, hrozí pokuta. I když podle Tomáše Salova jsou ochránci parku benevolentní a snaží se to s lidmi řešit domluvou, k pokutě přistoupí jen v extrémním případě.

„Dodržováním tohoto jednoduchého pravidla majitelé předcházejí především zbytečnému trápení zvířat žijících v lese,” dodal Tomáš Salov. Upozornil také, že lidé se nemusejí obávat, že jim psa ochránce parku zastřelí. Podle něj by se muselo jednat o prokazatelný případ štvaní lesní zvěře.

I jednatel Českomoravské myslivecké jednoty v Děčíně Čestmír Vondráček má zkušenosti s volně pobíhajícími psy v lese. Řekl však, že obyčejný myslivec s tím vůbec nic nemůže dělat. Maximálně může majitele psa upozornit a domluvit mu.

„Psa může usmrtit pouze myslivecká stráž nebo myslivecký hospodář. Nesmí to však být lovecké plemeno či služební pes. A musí být prokazatelné, že pes dotyčnou zvěř štve,” vysvětlil jednatel Čestmír Vondráček.
I v lese, jenž nepatří do národního parku je lepší psa uvázat. „Na druhou stranu zase chápu, že pes se potřebuje proběhnout. Jeho majitel by ho měl však mít vycvičeného a poslušného,” dodal Vondráček. Nejhorší jsou podle něj ti lidé, kteří se zbaví psa tak, že ho vyhodí. Opuštěné zvíře se musí nějak živit, a tak loví.

Medvědi na Slovensku před nástupem zimy řádí

Novinky.cz 30. 10.

Během posledních několika dnů řádili ve Vysokých Tatrách s neuvěřitelnou intenzitou medvědi. Jak informovala televize Markíza, medvěd navštívil v krátkém období Skalnatou chatu, Starý Smokovec i Bílikovu chatu. Odborníci upozorňují, že před uložením k zimnímu spánku si medvědi musí zabezpečit dostatečné zásoby tuku.

Každou noc například navštěvuje medvěd chovatele králíků. „Za jedinou noc mi zabil 16 kusů,“ říká nešťastný chovatel.

Na Skalnaté chatě medvěd vnikl do kuchyně, kde všechno zničil. Včelař ze Starého Smokovce říká, že k němu chodí medvědí rodina jako do cukrárny. „Letos mně navštívili už třináctkrát. Nestačím opravovat úly,“ stěžuje si. Včelař zkouší všechno možné. Proti medvědům používá dělobuchy, elektrické ohradníky nebo světlice. Nic nepomáhá. Medvědí rodinka se vždy vrátí.

Chatařku z Bílikovy chaty rovněž často navštěvují medvědi, kteří se hrabou ve smetí. „Vůbec jim nevadí, že smetí mám zamčené. Vždy se k němu dostanou,“ konstatuje.

Zarážející byl také případ medvědice s mláďaty, zvířata seděla v Dolním Smokovci na zastávce autobusu. Cestující ve strachu vystupovali raději o zastávku dřív.

Lesníci jsou v klidu. Podle nich není důvod k panice. Jedná se o běžné chování medvědů v tomto ročním období. Připouští však, že letos napadl v Tatrách velmi brzo sníh a medvědi mají problém dostat se k dostatečnému množství potravy.

ivi, Právo

Přechody pro medvědy
Týden, 22. 6. Pro a proti

Pro - M. Kutal
Medvědi, největší evropské šelmy, se do moravských hor vracejí již od 70.
let minulého století. Přicházejí především ze Slovenska, kde se těší lepší
ochraně. V Beskydech žijí všechny velké šelmy, tedy i vlci či rysi, velmi
skrytě a člověka nenapadají. Stále větší civilizační tlak na horskou
krajinu ale divokým zvířatům nesvědčí a to je problém.

Jenže nejde jen o medvědy. V Jablunkovské brázdě zůstaly poslední dva
nezastavěné pruhy krajiny spojující Moravskoslezské a Slezské Beskydy.
Střetávají se tu šelmy z Česka, Slovenska a Polska. Stále se zvyšující se
intenzita dopravy v této rychle se rozvíjející oblasti ohrožuje tradiční
migrační trasy zvířat – nejen velkých šelem, ale i běžných srnců,
jelenů nebo lišek. Nelze totiž postavit přechod jen pro jeleny nebo jen
pro medvědy. Přecházet budou všechna zvířata. Otázka tedy nezní, proč je
žádoucí, aby se vrátili medvědi. Otázka zní, jestli chceme, aby byla
krajina prostupná pro divoká zvířata.

Ekodukty, o kterých je řeč, měly vzniknout jako snaha snížit ekologickou
újmu pramenící z nárůstu dopravy, například vlivem stavby automobilky
Hyundai. Ale zatímco korejská továrna dávno stojí, zelený most, který měl
překlenout silnici v Jablunkovském průsmyku, zatím není ani na papíře. Prý
musí být dokonce užší než je zvykem v zahraničí, protože se objevily
nevídané technické komplikace – střet s lesní cestou na pozemku
státních lesů. No považte...

Medvědi jsou přirozenou součástí karpatských lesů, do nichž Beskydy patří.
Kdokoli řekne, že člověk je také přirozenou součástí přírody, má pravdu.
Jenže člověk si umí s mnoha překážkami poradit. Mnozí lidé mají přirozenou
potřebu ekonomického rozvoje, zvířata potřebu migrovat. A budou se o to
snažit, ať už ekodukty budou nebo ne. Jak ukazují zahraniční výzkumy,
pokud zelené mosty stojí, šelmy i kopytníci je intenzivně využívají.
Bezpečnější život pak nemají jen divoká zvířata, ale také řidiči. Silniční
střety s velkými zvířaty mohou končit tragicky.

Miroslav Kutal
Zoolog Hnutí DUHA

Proti - Ivan Březina redaktor časopisu Maxim




Medvěd už do Česka nepatří

Na první pohled je medvěd vítaným navrátilcem do české přírody. Důvodem
radosti medvědích aktivistů je však paradoxně přemnožení medvědů na
Slovensku (silná vnitrodruhová kompetice totiž mladé jedince vytlačuje do
" prázdných" teritorií na českém území). Za obohacení fauny platí Slováci
dramatickým nárůstem počtu útoků na lidi. Medvěd je sice plachý, ale pokud
ho překvapíte, stává se nebezpečnou šelmou. Setkání s člověkem často končí
vážným zraněním. A na Slovensku v posledních letech přibylo tolik útoků,
že z osmi set šelem chtějí zastřelit polovinu, aby se medvědí populace
vrátila na udržitelnou úroveň. V Česku veřejná diskuse na medvědí téma ani
nezačala. Chceme je tu vůbec? Podle Hnutí DUHA u nás není znám jediný
případ napadení člověka. Aktivisté už ale neříkají, že se usilovně snaží,
aby k němu brzy došlo. Přes dálnici D47, která nás spojí se Slovenskem,
prolobbovali speciální " medvědí" přechod, který šelmám umožní nerušenou
migraci na naše území. Zaplatíme za něj půl miliardy korun. Získáme za ty
peníze něco víc než strach při cestě na borůvky?

Medvěd už do Česka nepatří. Naše krajina je na rozdíl od slovenských hor
obydlená na doraz; konflikt šelmy s člověkem je nevyhnutelný. Jakmile se
medvěd jednou naučí přiživovat u lidí, les ho už neláká. V okrajových
čtvrtích rumunského Brašova medvědi vybírají popelnice. Kdy to začnou
dělat v Rožnově pod Radhoštěm? V Česku zatím jen pár přeběhlíků ze
Slovenska zabíjelo domácí zvířata. V létě 2000 jeden medvěd systematicky
plenil beskydské statky. Dělal to vyloženě pro zábavu: za dva měsíce zabil
jedno tele, 27 ovcí, 239 králíků, 34 kusů drůbeže a zničil devět včelstev.

Poslední domácí medvěd byl zastřelen v listopadu 1856. Od té doby jsme
odvykli ostražitosti - v českých a moravských horách už dnes s medvědem
nikdo nepočítá. Že tu kdysi žil a prostě sem patří? I černé neštovice
bývaly kdysi přirozenou součástí přírody. Přijdou aktivisté s programem na
jejich návrat?

Beskydy: zátah na motorkáře

22.6.2009    Mladá fronta DNES    str. 1   Kraj Moravskoslezský

    (ama)    AOPK ČR   

Ostravice - Policisté spolu se strážci přírody Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy a lesní stráží včera vyrazili proti řidičům, kteří na motorkách, čtyřkolkách či třeba offroadech devastují přírodu.

            Připomínalo to scénu z akčního filmu. Nad Lysou horou, Smrkem, Travným a dalšími vrcholy létal vrtulník, policisté a ochranáři hlídali na lesních cestách i přímo v terénu.

            “Do dosud nejrozsáhlejšího zátahu proti motorkářům devastujícím Beskydy se zapojilo 70 policistů, desítky strážců přírody z CHKO Beskydy a lesní stráž. Do akce byl nasazen i vrtulník, terénní auta a motorky. Na ujíždějící řidiče čekal na silnici superrychlý policejní Passat R36 a motocykl Yamaha 1300. Kdo se octl v zákazu vjezdu nebo ve volném terénu Beskyd, neměl šanci,” uvedlmluvčí frýdecko-místecké policie Ivan Žurovec.

Muži za řídítky čtyřkolky chyběl řidičák Jaké byly výsledky zátahu? Během desetihodinové akce, která začala včera časně ráno, policisté zkontrolovali 527 vozidel. Zjistili více než 72 přestupků, jedenáct z nich postoupili do správního řízení.

            “Dva řidiči byli přistiženi při řízení opilí, jeden měl zákaz řízení a jeden neměl vůbec oprávnění čtyřkolku řídit,” řekl Ivan Žurovec.

            Policisté zastavili i řidiče Škody Fabie, který vjel do zákazu vjezdu v CHKO Beskydy a při kontrole se policistům prokázal padělaným povolením. Dostal ho prý od otce. “To však už bude muset vysvětlovat správnímu orgánu,” uvedl Žurovec.

            Policisté a ochranáři se však soustředili hlavně na nepovolené vjezdy na lesní cesty a do horského terénu, kde motorkářům v případu vjezdu do CHKO hrozí až sto tisícová pokuta. “Podobné akce jsou rozhodně přínosné,” řekl vedoucí Správy CHKO Beskydy František Jaskula.

Pokračování na str. D2

V Beskydech proběhl zátah na motorkáře

Pokračování ze str. D1

“Každý, kdo se o masivním zátahu dozví, by si měl uvědomit, že jsou to motorkáři, kdo do hor nepatří,” řekl Jaskula. V případě, že návštěvníci motorkáře při nepovoleném sjíždění území hor spatří, měli by volat policii.

            Lidí, kteří Beskydy devastují na silných motorkách či čtyřkolkách, pořád přibývá. Někteří z nich se nezastaví ani před přírodními rezervacemi. Ohrožují tak mimo jiné výskyt zvěře, třeba srn a jelenů. Přítomnost motorkářů či čtyřkolkářů v horách trápí ochránce přírody i turisty dlouho. Policisté však přiznávají, že hlavní impuls ke zvýšenému zájmu o ochranu Beskyd přišel až po nedávném nálezu asi upytlačeného medvěda hnědého, který v horách žil ve volné přírodě. “Včerejší policejní akce nebyla poslední, v brzké době ji policisté zopakují znovu, avšak ještě s větším nasazením sil a prostředků,” uvedl Ivan Žurovec.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko

VSETÍNSKO: Policisté vyháněli motorkáře z Beskyd 

Beskydy - Jezdce na motorkách a čtyřkolkách pronásledovala stovka policistů
 
Řidiči terénních motorek a čtyřkolek brázdící po lesích a v chráněné krajinné oblasti, k tomu časté stížnosti starostů a chatařů na chování těchto „závodníků“, poničené turistické trasy a mnohdy vyplašená lesní zvěř vedli vsetínskou policii k tomu, aby zaujala vůči této situaci rázný a nekompromisní postoj. Právě o uplynulém víkendu se zaměřila na pohyb motorkářů v chráněné oblasti Beskyd. Policisty tak byly obsazeny Pustevny, Bečevsko, Rožnovsko, Kohútka, Soláň, Karlovicko, ale také hlavní silniční tah z Přerova na Slovensko. Právě tyto hornaté oblasti, které jsou protkané řadou polních cest jsou velmi často vyhledávané řidiči endur a čtyřkolek k jejich divokým a hlučným projížďkám. Zapomínají přitom, že v lesích je zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly a rušit klid a ticho. V případě chráněné krajinné oblasti je na celém území zakázáno vyjíždět a setrvávat s motorovými vozidly. Výjimku mají pouze například vozidla hasičů, záchranné služby nebo auta potřebná pro lesní hospodaření.
 
V sobotu a v neděli se tak do výše uvedených míst rozjela přibližně stovka policistů. Každý z nich věděl, že cílem této akce je zabránit řádění motorkářů v lesích a jejich vytlačení směrem ven. Jednotlivé úseky byly obsazeny nejen desítkami pořádkových policistů, ale také policisty na terénních motorkách a policisty na koních. Podchyceny byly také výjezdové cesty z lesů pro případ, že by se někdo snažil policistům ujet. Na hlavních komunikacích pak operovali hlídky na silničních motocyklech a hlídky dopravních policistů. Takto byla situace v Beskydech monitorována až do nedělního večera. V neděli ještě celou oblast mapoval policejní vrtulník. Několik hodin se svou posádkou létal nad chráněnou oblastí a vyhledával motorkáře.
 
Pokuty řádově za několik desítek tisíc korun, zjištěné čtyři trestné činy, řada přestupků, zadržená celostátně hledaná osoba jsou pouze zlomkem toho, co se podařilo policistům při této akci zaznamenat. Například v neděli odpoledne skončil na policejní služebně osmnáctiletý řidič, který se na čtyřkolce projížděl po silnici v Novém Hrozenkově, Vranči. Vůbec mu nevadilo, že nemá řidičský průkaz a přesto neváhal na stroj nasednout a jezdit. Policisté jeho chování šetří jako podezření z trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění. Jen chvíli poté už další hlídka policistů dojížděla řidiče motocyklu bez registrační značky. I tento motorkář ze Vsetínska skončil na služebně a policisté na jeho případu pracují. Kuriózní případ řešili zase dopravní policisté. V Horní Bečvě kontrolovali ukrajinského řidiče s americkým pasem. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby mu nebylo méně než osmnáct let a měl řidičské oprávnění. Zřejmě zapomněl, že takové chování zákon netoleruje. Následoval proto policisty na nejbližší oddělení. Policistům byl během této akce oznámen i případ výtržnictví. V Rožnově se sexuálně uspokojoval šestatřicetiletý muž a to na veřejnosti a před dvěma děvčaty. Za několik málo minut už muž seděl v cele a navíc policisté zjistili, že se jedná o hledanou osobu.
 
Špatné zkušenosti s motorkáři kromě chatařů a turistů, potvrzují také ochránci přírody. Motorky, čtyřkolky a auta do lesa a chráněných oblastí prostě nepatří. Na tuto důležitou skutečnost se policie zaměří a v akcích podobného charakteru bude pokračovat.
 
Na tomto víkendovém opatření se kromě vsetínských policistů podíleli i policisté z Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje v Brně.
 
 

TISKOVÁ ZPRÁVA:

Vážené novinářky, vážení novináři,

poslanecká sněmovna dnes schválila návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny. „Poslanci zvedli ruku pro účinnější ochranu stromořadí před masovým kácením, pro efektivnější ochranu přírody a pro zrušení nesmyslné praxe udělování výjimek ze zákona vládou. Občané tak budou mít rozhodování blíž. Je to velký úspěch,“ přivítal dnešní rozhodnutí Sněmovny ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Zatímco podle dosavadního znění zákona stačilo ke kácení stromořadí u silnic a železnic pouze oznámení správce komunikace, dnes schválená novela požaduje povolovací řízení. „Ke zpřísnění jsme sáhli poté, co na jaře 2006 došlo k doslova masovému kácení alejí. Potřebnost změny potvrdily i další roky, kdy se situace pokaždé opakovala. Dvakrát vyzvali ministři životního prostředí a dopravy společně k zastavení takové devastace krajiny, ovšem systémové a definitivní řešení znamená až dnes přijatý zákon,“ říká Ladislav Miko.

Aleje jsou v krajině významné zdaleka nejenom jako estetický prvek, ale i jako životní prostor mnoha druhů živočichů. Stromořadí brání také velmi účinně větrné erozi, pomáhají udržovat stabilnější hydrologický režim v krajině a tím přispívají ke zvládání přívalových dešťů. Působí i jako pozitivní prvek bezpečnosti silničního provozu, protože chrání motoristy i cyklisty před nárazy větru. V blízkosti obcí působí také jako přirozená protihluková ochrana.

Nově tedy budou rozhodovat o tom, zda bude kácení v konkrétních případech povoleno, ve většině případů obecní a městské úřady vždy po dohodě s příslušným silničním nebo železničním úřadem. Pokud k dohodě nedojde, bude rozhodovat nejbližší nadřízený orgán (tedy zpravidla krajský úřad). Povolovací řízení je druhem správního řízení a počítá tedy s účastí veřejnosti a také dává obcím právo požadovat náhradní výsadbu.

Novela znamená také významné zjednodušení administrativy a přiblížení rozhodování blíž k občanům. Mění kompetence jednotlivých orgánů ochrany přírody tak, aby se zjednodušily a pokud možno také koncentrovaly v daném území u jednoho orgánu. Výhodou bude nejen snadnější dostupnost pro veřejnost, ale také možnost spojení řízení a tedy úspora nákladů pro veřejné rozpočty i občany. V návrhu novely se jednotlivé kompetence orgánů ochrany přírody podrobně vymezují, pro občany tak bude orientace v nich jednodušší. Například na území chráněné krajinné oblasti (CHKO) bude jediným orgánem ochrany přírody správa dané CHKO.

Novela také ruší současnou nesmyslnou praxi, kdy o výjimkách ze zákona o ochraně přírody a krajiny musí rozhodovat vláda. Napříště bude o výjimkách ze zákazů v chráněných krajinných oblastech, národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách rozhodovat Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). Na území národních parků bude výjimky ze zákona udělovat správa národního parku. V přírodních rezervacích a v přírodních památkách bude výjimky povolovat krajský úřad. Ve všech případech půjde o standardní režim správního řízení, kde je možné uplatňovat námitky, existuje možnost odvolání a je zajištěno právo účasti veřejnosti. Kromě toho se tak rozhodování dostává blíže k žadatelům o výjimky.

Novela také řeší problém nedostatečného převedení evropských směrnic o ochraně volně žijících ptáků a o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin do české legislativy. Evropská komise totiž kvůli tomu již proti České republice zahájila řízení, které by mohlo skončit až u Evropského soudního dvora. Novela proto nově upravuje postup při hodnocení lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO) pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Podle dosavadního znění zákona jsou tyto dokumenty vyloučeny z hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000, což je v rozporu s evropským právem. Novela dále zajišťuje, aby v souladu s evropskými směrnicemi byla vždy hledána alternativní řešení investičních záměrů bez negativního vlivu na „naturová“ území. Upravuje také důvody pro udělení výjimek z ochrany zvláště chráněných druhů tak, aby byly v souladu s evropskou legislativou.

Novela nyní míří do Senátu a poté k podpisu prezidentu republiky.

Přeji příjemný den

Jakub Kašpar
Ředitel odboru vnějších vztahů a tiskový mluvčí
Ministerstvo životního prostředí

Psíci mývalovití - noví predátoři z východu
Metro 10. 6.

V Libereckém kraji přibývá nebezpečných predátorů - psíků mývalovitých,
kteří likvidují drobné savce. Útočí i na vzácné ptáky. Rychle se
rozmnožují a mezi ostatními volně žijícími zvířaty nemají žádného
nepřítele. Uvedl to Zdeněk Besta z Asociace profesionálních myslivců. V
lovecké sezoně od začátku dubna 2008 do konce března letošního roku
odstřelili myslivci v Libereckém kraji 118 psíků mývalovitých, v předchozí
lovecké sezoně jich ulovili 100. Do své statistiky nezahrnují rozsáhlá
území na Semilsku a Českolipsku, kde hospodaří Krkonošský národní park a
Vojenské lesy a statky Mimoň. "Psík mývalovitý je veliký asi jako liška a
váží pět až deset kilogramů. Do Evropy přišel z Dálného východu a také z
chovných farem na západě bývalého Sovětského svazu. Do naší přírody
nepatří, ale rychle se tady bohužel uchytil a dělá velké škody," upozornil
Besta. Zooložka z Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory Petra Slámová
dodala, že psíci mývalovití decimují například hnízda chráněných tetřívků.
Požírají vejce i vylíhlá ptáčata.
Likvidují i zajíce, bažanty nebo vzácné koroptve a útočí i na kachny a
menší ptáky. Vedle psíka dělají problémy i mýval severní a norek americký.

22. května 2009

Všimli jste si, že špekáček opečený na letním táborovém ohni v poslední době není to, co býval, takže i pokušení hřešit se zmenšuje? Pojďme se podívat, co dnes vlastně mohou uzeniny obsahovat a čím je úspěšně nahradit

Uzeniny jsou pro mnohé Čechy modla, které si cení nadevše, a táborák bez opékání špekáčků si neumějí představit. Podezření by přitom člověk měl pojmout už od pohledu. Místo křupavé kůrčičky povrch zčerná jako papír a zevnitř se teplem dere cosi divného... Buřty už nejsou, co bývaly. Pamětníci mohou dodat: Za komunistů špekáčky zezelenaly za tři dny, dnes vydrží měsíce! Jak je to možné? Inu, změnil se jejich obsah. Hlavní surovinou jsou nejen drůbeží separáty (tj. jateční odpad) a sójová drť, ale i neprodané maso a další zbytky. Ne každý se však dostane do velkovýrobny uzenin, aby se na vlastní oči přesvědčil. Mě tam ale vzali. První, co mě hned ve skladu „praštilo přes nos“, byl neuvěřitelný zápach zkaženého masa, připadal mi jakoby „mrtvolný“. Napadlo mě: „Co s tím chtějí dělat? Snad to nedávají do uzenin!?“ Posléze mi byl účel objasněn: Ukázali mi velké pytle s česnekem a jiné s tajemným práškem, o němž mi vedoucí prozradil: „To je, pane inženýre, ta chemie, proti níž brojíte!“ S pomocí řeznického kurtu, který rozseká takřka vše, se tak podařilo náklady na uzenářskou výrobu snížit na historické minimum a bohatnout na opravdu velkých maržích.

Aby uzeniny více připomínaly maso, přidávají se do nich zvýrazňovače chuti (např. glutamáty); texturu vylepší rostlinné gumy. Fosfáty zase dobře vážou vodu, která patří k nejlevnějším surovinám, čímž lze významně zvýšit zisk. Kromě toho se do uzenin přidávají ještě nebezpečnější látky. Hlavně dusitany, jež se užívají jako konzervanty a pro zlepšení barvy. V minulosti se čerstvé maso nakládalo do obyčejné kuchyňské soli. Uzeniny nebyly sice tak červené jako dnes, ale tato úprava splňovala svůj účel – zvýšila jejich trvanlivost. Když se začaly dusitany používat do výbušnin, skladovala prý armáda během první světové války své zásoby na jatkách. Tam již dlouho hledali nějakou náhražku soli, a tak vyzkoušeli i jedovatý dusitan. A masnými výrobky s jeho přídavkem prý ztenčovali vlastní řady na frontě...

Nitrátová sůl je vzhledově podobná té kuchyňské. Vykazuje ale vysokou toxicitu, neboť jako smrtelná je pro člověka udávána dávka od 0,25 gramu. Přestože se zachovalo více údajů o otravách dusitany v uzeninách, bylo jejich užívání legalizováno. Aby se zmírnilo riziko otrav, povolila se tzv. nakládací sůl, což je směs dusitanu a kuchyňské soli. Takže pokud vás zaujme „lákavě“ červená barva uzenin, vězte, že téměř jistě obsahují některý z dusitanů (E249 či 250). Jejich množství je přímo úměrné kvalitě: Čím je maso horší, tím více dusitanů se přidává, aby se výrobky nezkazily.

Konzumaci běžných uzenin by si tak měl každý, komu je život milý, dobře rozmyslet! Máte-li na něco takového chuť, je lepší si koupit čerstvé maso a vhodně je upravit. Alespoň než najdete někoho, kdo vyrábí kvalitní uzeniny – tradičními postupy, bez přídavku dusitanů a dalších rizikových látek.

***

OPEČENÁ CHEMIE. Dusitanů lze do uzenin přidávat až 150 mg/kg. Pro srovnání, u pitné vody je povolená norma 0,1 mg/litr. Foto LN – Michal Novotný PLANET FOOD – nová DVD edice LN o cestování a vaření. Každý pátek nové DVD v novinových stáncích. 22. května – Itálie, 29. května – Francie, 5. června – Španělsko, 12. června – Mexiko, 19. června – Thajsko

O autorovi| Ing. Vít Syrový je autorem knihy „Tajemství výrobců potravin aneb Příručka zákazníka jemuž není lhostejné, co vše přijímá společně se svou stravou“, kterou lze objednat na https://www.natur.toe.cz.

Vít Syrový